Nejvýznamnější příslušníky rodu Valdštejnů představuje výstava ve Valdštejnské zahradě
Letošní rok vyhlásil Národní památkový ústav v rámci dlouhodobého programu „Po stopách šlechtických rodů“ rokem Valdštejnů, tedy rokem jednoho z nejstarších šlechtických rodů na území Čech. Ve Valdštejnské zahradě, která je součástí sídla Senátu Parlamentu ČR a kterou nechal zbudovat společně s Valdštejnským palácem vévoda Albrecht z Valdštejna, si mohou návštěvníci až do 17. srpna prohlédnout výstavu o nejvýznamnějších příslušnících tohoto rodu. Expozice, kterou připravil Národní památkový ústav, se koná pod záštitou senátora Tomáše Czernina a je součástí projektu „Valdštejnové – lvi ve službách císařů.“
„Rodina Waldsteinů mě provází celým životem. Maminka mojí babičky, tedy má prababička, byla rozená Waldsteinová, u Waldsteinů ve Vídni jsem se poznal s mojí manželkou, dnes působím tady v Praze ve Valdštejnském paláci a hlavním městem mého senátního okrsku je město Jičín, které založil Albrecht z Waldsteina. Je tedy logické, že i tam mám kancelář na Valdštejnově náměstí. Aby toho nebylo dost, zavraždění zmíněného Albrechta bylo údajně domluveno v Jakubském mlýně u nás v Dymokurech. Je pro mě tedy obzvláštní ctí, že jsem mohl převzít záštitu nad výstavou tohoto slavného českého rodu,“ říká senátor Tomáš Czernin.
Valdštejnové své jméno odvozují od hradu Valdštejn u Turnova, který v druhé polovině 13. století založil některý člen starobylého rodu Markvarticů užívající erbovní znamení lva či lvice. Větvení rodu Valdštejnů a s tím spojené drobení majetku dlouho bránilo vzestupu rodiny mezi vyšší šlechtu. „Od 16. století se postupně některým příslušníkům rodu dařilo prosadit se ve službách císařů a zaujmout významné zemské úřady i pozice v armádě. Mezi širokou veřejností je dobře znám císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna, v jehož době došlo k povýšení katolických Valdštejnů do hraběcího stavu. Jeho vzdálený strýc a poručník Adam mladší z Valdštejna, od roku 1627 nejvyšší purkrabí Českého království, sice neshromáždil tak rozsáhlý pozemkový majetek, ale podařilo se mu ho udržet pro své potomky i po Albrechtově pádu roku 1634,“ uvádí autor výstavy, historik a kastelán státního zámku Benešov nad Ploučnicí Zdeněk Henig.
Výstava ve Valdštejnské zahradě na 11 venkovních panelech představí významné představitele z rodu Valdštejnů, kteří se nezapomenutelně zapsali do české historie. Již zmiňovaného vévodu Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, který se proslavil nejen jako vynikají vojevůdce a generalissimus císařské armády, ale byl zároveň významným stavitelem mnoha staveb jak soukromých, tak církevních. Jednou z jeho nejznámějších staveb je Valdštejnský palác, který je společně s Valdštejnskou zahradou součástí sídla Senátu. Mezi další z rodu Valdštejnů představených na výstavě patří Maxmilián z Valdštejna, císařský generál a univerzální dědic vévody Albrechta z Valdštejna. Expozice představí i Karla Ferdinanda z Valdštejna, významného diplomata ve službách císaře Leopolda I., který jménem císaře zajistil vojenskou podporu polského krále Jana III. Sobieského ve válce s Tureckem, která byla završena v roce 1683 porážkou Turků u Vídně. Příchozí se mohou také těšit na příběhy Valdštejnů, kteří se kromě vojenství a diplomacie věnovali církevní dráze. Nejvýznamnějšího postavení v církevní hierarchii dosáhl Jan Bedřich z Valdštejna, který se stal pražským arcibiskupem.
Expozici ve Valdštejnské zahradě si mohou návštěvníci prohlédnout každý den od 7.30 hod. do 17.30 hod. do 17. srpna 2020. Vstup volný.
Partnerem projektu Národního památkového ústavu, do něhož se zapojilo téměř 30 památek České republiky, je Ministerstvo kultury. Projekt nabízí pro veřejnost odborné přednášky, kulturní i hudební akce, prohlídky běžně nepřístupných míst, komentované procházky i edukační program pro děti. Program projektu je dostupný na www.npu.cz.
